Kotevní technika - hmoždinky , kotvy, chemie

Hmoždinka, od slova hmoždit, deformovat, rozpínat, kroutit.

Dřevěný špalíček, jeden z předchůdců hmoždinky musel přenášet veškerý tlak šroubu při zavrtání a následně i nesenou hmotu zavěšeného předmětu. Špalík se sádroval v potu tváře a prachu z vysekané zdi do vápenné omítky. V pravdě pevnost omítky limitovala hmotnost zavěšeného břemene. Dnešní hmoždinka byla v tomto porovnání nositelem pokroku ve všech ohledech.

Psal se rok 1957 a první hmoždinku dnešního typu začal vyrábět Artur Fischer.

Vyvrtat bezprašně otvor do libovolného materiálu je dnes hračka. Vložit hmoždinku a přišroubovat je již i v ženských kruzích chápáno jako maličkost a zároveň jako prokázání emancipace. Horší je to s výběrem správné hmoždinky. Stavebních materiálů je řada a druhů hmoždinek ještě více. 

Hmoždinky nevyrábíme, ale poradit můžeme.

Intuitivně si představme, k čemu dochází ve vyvrtaném otvoru po vložení hmoždinky a šroubování vrutu do středu hmoždinky. Hmoždinku roztlačuje vrut na okolní povrch vyvrtaného otvoru. Materiál zdi je však pevný a plast hmoždinky tlakem plní veškeré nerovnosti na stěnách vrtu. Vzniká velké tření. Díky němu hmoždinka drží v otvoru. Takové zacházení snese výborně nylon, plastový materiál hmoždinky.

......jen kousek myší ve vaší ruce níže na obrazovce a najdete ilustrativní obrázky, jak si vybrat "tu pravou". 

Tady najdete pomoc : Jak vybrat správný typ hmoždinky podle zdiva i zátěže

Díl 1. Jakou mám zeď

Díl 2. Jakou vyberu hmoždinku

Díl 3. Rámová kotva - hluboké kotvení