Šrouby do plechu

Tyto šrouby spojují konstrukce bez použití předchozího předvrtání základního materálu. Nejčastěji spojují plechové či plastové konstrukce. Od různých přístrojových krabic, přes bílou domácí techniku, automobilový průmysl, konstrukce plotů (dřevěné plaňky a ocelové rýgle) a podlah (dřevovláknité desky) až po opláštění budov a krytin. V drtivé většině jsou ocelové s následnou povrchovou úpravou. Setkáte se však i s plastovými šrouby čistě pro oblast spojování plastových dílů. Pro náročnější aplikace máme pak šrouby z nerezu a nebo bimetalové. Posledně jmenované najdete při spojování nerezových částí, např. plechů na ocelové konstrukce staveb. Jde o vrut, který má část dříku, většinou horní část z nerezu a spodní pak z pevnostní ocele.

Podle užití je lze rozlišit pro spojování tenkých plechů a pro masivnější konstrukce.

Pro tenké plechové díly, pro spojování plechů, jsou konstrukčně vybavené šroubovicí začínající na ostré špičce. Průměr dříku má od ostré špičky prudký nárůst, který způsobuje vyvalování plechu ve směru pohybu vrutu. Vyvalením plechu vznikne větší plocha pro tvorbu závitu a spoj má větší pevnost. Pro usnadnění tvorby spoje je možné a někdy i vhodné předvrtat otvor malého průměru. Není to však podmínkou, zvláště pak při vytváření velkého množství spojů.

Šroub pro spojení masivnějsích dílů - pro tyto spoje se používají šrouby s vlastním vrtacím břitem. Točivým pohybem si nejdříve vyvrtá otvor, aby následně vytvořil závit a upevnil spoj. Délka vrtacího břitu (tzv. hltnost) je určující pro možnou vrtanou sílu materiálu. Nejběžnější je vrtaná hloubka do 3mm. Na trhu jsou však šrouby i pro materiál o síle 12mm.

Nejčastěji užívané normativy pro uvedené šrouby jsou DIN 7504K, FL, N a podobně. Normativ určuje tvar hlavy a tělo dříku. Máme k dispozici šrouby se šestihrannou hlavou a integrovanou podložkou,  s půlkulatou nebo se zapuštěnou hlavou. Většinou mají  PZ nebo PH drážku (křížovou). Existují však i TX a Quadrex drážky.