Sekery

Především se jedná o jeden z nejstarších nástrojů. 

S pomocí Wikipedie se dozvíme, že nejstarším známým předchůdcem sekery je pěstní klín. 8 tisíc let nás dělí od okamžiku, kdy byl používán podobný nástroj.

Sekery - to je několik skupin nástrojů. U nás nejčastějši univerzální sekery,  tesací sekery,  sekery štípací s klínem, teslice a kalače . Sekery mají rozdílný tvar (úhel, délku a šířku ostří hlavy) a hmotnost hlavy. Dále pak délku a tvar násady - topůrka. Pro štípání větších kusů dřeva a k pracím na zahradě vyhovuje univerzální sekera o hmotnosti 1,6 až 2,0 kg. Při výrobě trámů a sloupů jsou nejvhodnější tesařské širočiny, křesačky nebo teslice. Za pozornost stojí, že se vyrábějí v provedení pro pravou nebo levou ruku. Sekera s dlouhou násadou (800 až 900 mm) a hmotností 2 až 2,5 kg pro oboustranné použití se nazývá hlavatka. Sekery určené výhradně pro štípání dřeva mají tvar širšího klínu s úhlem od 12° do 35° nebo jsou kombinací ocelové palice a klínu (tzv. kalač). Jejich hmotnost je až 4 kg a úhel je zpravidla 40°. Na násady jsou nejlepší následující dřeviny (podle uvedeného pořadí): jasan, habr, akát a buk. Moderní doba vyzvihla na přední příčky vhodných materiálu pro topůrka ještě plastové hmoty a kompozity (sklolamináty). Jistou zajímavostí jsou oboustranné tzv.kanadské sekery. Historický význam nástroje se odráží i jeho častém vyobrazení v heraldice, v erbech a na zástavách starých rodů.

Vidíte, sekera! Tak jednoduchý nástroj, řekne se.